Jak se letos v Česku dařilo čápům bílým? Jaký vliv měly na přežívání mláďat letní bouřky a přívalové deště? Na to mohou ornitologové odpovědět díky údajům od dobrovolníků, kteří se zapojili do programu Čapí hnízda. „Letošní rok byl pro čápy velmi úspěšný. Celkem bylo zaznamenáno 1 567 vzletných mláďat, nejvíce v historii programu Čapí hnízda, který začal v roce 2014. I letos se lidé obávali o osud čápů během bouřek. Ty ale, na rozdíl od loňského roku, přišly až koncem června, tedy v době, kdy mláďata byla již velká a odolnější vůči nepřízni počasí,“ uvádí Gabriela Dobruská, koordinátorka programu Čapí hnízda z ČSO.

Účastníci programu Čapí hnízda zaznamenali 571 hnízd s mláďaty oproti loňským 491 hnízdům. „Při rekordním počtu dobrovolníků, kteří se na monitoringu podíleli – 1 008 oproti loňským 775 – se nabízí úvaha, že víc lidí objevilo více hnízd s mláďaty. Jelikož ale v klíčovém období vzletných mláďat byl zkontrolován přibližně stejný počet hnízd jako loni, můžeme usuzovat, že letošní sezóna byla skutečně úspěšnější,“ podotýká Dobruská.

Průběh hnízdění čápů sleduje ČSO za pomoci veřejnosti od roku 2014. „V letošním roce jsme poprvé překonali hranici tisícovky zapojených dobrovolníků. Za poslední tři roky se počet zapojených lidí téměř zdvojnásobil! To nás moc těší, protože jen díky spolupráci příznivců čápů z celé republiky je možné zjistit údaje o dění na hnízdech, které bychom jinak detailně získávali jenom těžko. Všem dobrovolníkům velmi děkujeme,“ říká Dobruská.

Za osm let v programu Čapí hnízda ornitologové nashromáždili velké množství dat, která jsou cenná např. pro stanovení reprodukční úspěšnosti či vývoje trendů početnosti, ale i pro ochranu čápů„Program za svou osmiletou existenci přinesl více než 50 tisíc záznamů o hnízdění čápů bílých na území celé republiky. Ze všech evidovaných hnízd se každým rokem daří zkontrolovat více než 90 % z celkového počtu. Ten, i díky mnoha náhradním podložkám, během osmi let narostl na více než 1 400 hnízd,“ sděluje Dobruská.

Mnohem důležitější pro vyhodnocení, než absolutní počet zkontrolovaných hnízd, je však počet hnízd s více záznamy. „Jediné pozorování osamoceného čápa na hnízdě nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola na hnízdě nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezónu. Pro úspěch programu je tedy důležité, aby dobrovolníci kontrolovali hnízdo opakovaně a ideálně po celou sezónu,“ vysvětluje Dobruská.

Početnost hnízdících párů se v jednotlivých krajích liší. „Čápi preferují pestrou krajinu s vysokým podílem luk a mokřadů, které poskytují dostatečnou potravní nabídka. V suchých oblastech s intenzivním zemědělstvím čápi dostatek potravy nenajdou. Tím si můžeme vysvětlit absenci čápů v okolí Prahy i Brna, která je patrná již při pohledu na mapu. Absolutní nejnižší počet obsazených hnízd je v Ústeckém a Karlovarském kraji (jedná se zároveň o nejmenší kraje v republice). Největší zjištěný počet obsazených hnízd po celou dobu sledování vykazuje Moravskoslezský kraj a jejich počet v průběhu trvání programu stoupá,“ říká Dobruská.

Významným rizikovým faktorem pro přežití čapích mláďat je počasí. „Zvláště dlouhotrvající déšť, prudké ochlazení či kroupy v prvních týdnech života bývají pro mláďata fatální. Tak tomu bylo v roce 2016, kdy se přívalové deště s kroupami objevovaly roztroušeně po celém území, i v roce 2020, kdy téměř na polovině hnízd v Moravskoslezském kraji uhynula mláďata vlivem dlouhotrvajících dešťů. Oproti tomu v roce 2021, s mírným létem a dostatkem potravy, jsme zaznamenali dosud nejvyšší počet vyvedených mláďat,“ uzavírá Dobruská