„Je tolik věcí, které musíte řešit najednou: nákup léků, návštěvy u lékařů, vybavení domácnosti. Do toho řešíte, co všechno to bude stát a jak vyjdete s penězi. Navíc jsme ani nevěděli, jak s babičkou nejlépe manipulovat, jak ji umýt, nakrmit, převléci, aby ji to nebylo nepříjemné a abychom to fyzicky zvládli. Pořád tam byl ten podvědomí stres z toho, že uděláme něco špatně. A už vůbec nemluvím o tom, že by se člověk měl ještě starat o svoje vlastní děti a chodit do práce.“ Dodává paní Hana a popisuje, jaká je její situace dnes: “Nakonec jsme to všechno nějak zvládli, ale stálo nás to hodně sil a taky nervů a samozřejmě musel každý z nás něco obětovat. Péči jsme si museli velice dobře zorganizovat, což se nám nepodařilo hned. Chvíli trvalo, než nám došlo, že pokud se budeme snažit zvládnout všechno sami v rámci užší rodiny, tak to dlouho nevydržíme a nakonec budeme mít zdravotní problémy sami a o babičku se nebude mít kdo postarat.

A tak jsme zapojili další babiččiny příbuzné a známé. Někteří se rozhodli pomoci, jiní ne, takže některé naše vztahy to posílilo, jiné naopak ochladly, ale to už je život,“ popisuje smířlivě paní Hana. „Postupně jsme se zorientovali i v tom, jakou pomoc můžeme obdržet od státu a dalších institucí. Nejvíce jsme se ptali známých, kteří už se starají. Něco nám poradili v lékárně, něco sestřičky v nemocnici, něco na úřadě. Bylo to hodně běhání, zařizování i papírování. Dnes využíváme pečovatelskou službu i osobní asistenci, které dojíždí k babičce domů a pomáhají nám s péčí hlavně ve všední den, kdy jsme všichni pryč. Díky těmto službám jsem se mohla vrátit do zaměstnání. Pokud se babička zlepší, uvažujeme také o využití denního stacionáře, tak, aby se přes den dostala mezi lidi a mohla trávit čas smysluplně. Služby platíme pomocí příspěvku na péči, který babička dostala od úřadu práce. Přestavěli jsme koupelnu, od lékaře dostali poukaz na základní koupelnové pomůcky. Ostatní věci a pomůcky jsme si půjčili či nakoupili. Pečovat o babičku jsme se naučili s pomocí informací na internetu, rad od sestřiček, ale ze začátku jsme vlastně všechno dělali hlavně intuitivně a k mnoha informacím a kontaktů jsme se dostali náhodou a někdy taky se zpožděním. Určitě by nám pomohlo, kdyby nám na začátku někdo základní věci ukázal a řekl nám, co všechno péče obnáší a v jakém pořadí a jakým způsobem máme věci začít zařizovat. 

Pokud i Vy pečujete doma o blízkého člověka, či se na tuto situaci připravujete, a nevíte si s některými věcmi rady, anebo si říkáte, že by šly určitě zvládnout lépe, rychleji či snadněji, potom se přihlaste na bezplatný kurz pro neformální pečující, který Život bez bariér pořádá v Nové Pace 16. listopadu od 16. hodin. Naučíte se základní pečovatelské techniky, zjistíte, jak uspokojit fyziologické potřeby nemocného člověka, dozvíte se, jaké vybavení domácnosti péče vyžaduje i jak řešit krizové situace. Přihlášky a dotazy zasílejte na olga.banyrova@zbb.cz.